Týnecké mosty a tunely II.

Chtěl jsem napsat i o našem asi nejznámějším Týneckém mostu T.G.Masaryka:IMG_2730

Stále jsem přemýšlel jak, abych to provedl k významu stavby co nejlépe. Jde bezesporu o jednu ze staveb, která značně změnila týnecký život a jako taková si určitě zaslouží naši pozornost.
Nakonec jsem ale dospěl k názoru, že bude lepší použít již napsané a pro tento účel použiji citaci z Encyklopedie mostů  , kde je řečeno o mostu vše důležité:

TÝNEC NAD SÁZAVOU (Benešov) – Masarykův most

Když se stavěla posázavská dráha, tu se starobylá obec Týnec nad Sázavou (hrad je tu doložen kolem roku 1200) marně snažila, aby nádraží bylo postaveno na levém břehu řeky Sázavy. Dlouholeté usilování této obce o postavení silničního mostu, který by je spojoval s nádražím, se setkalo s úspěchem teprve po vzniku Republiky československé v roce 1918, když ministerstvo veřejných prací svolilo, aby stavba byla provedena státním nákladem za přispění místních zájemců. Ministerští úředníci jistě přihlédli i k obtížné situaci občanů Týnce, kteří byli doposud nuceni užívat k překonání řeky rámový přívoz (a to až do roku 1920, kdy byl postaven Masarykův most). Kdysi tu sice stával dřevěný most, ale ten roku 1776 strhla povodeň a už nebyl obnoven. Most má tři otvory o světlostech 30 metrů, překlenuté oblouky jsou ze železového betonu. IMG_2729Mostem se převádí přes řeku okresní silnice z Benešova do Kamenného Přívozu. Zároveň byl most východiskem tehdy projektované silnice Týnec nad Sázavou-Kamenice, která měla spojit okolí s Budějovickou státní silnicí. Byla to první mostní stavba, započatá v samostatném Československu. Na důkaz vděčnosti pojmenovala obec nový most po prezidentovi republiky.

 

IMG_2731IMG_2732

 

Z mého pohledu je ze všech informací nejdůležitější ta, že tento most je první most postavený v samostatném Československu.
Myslím, že i když naše město má i jiná významná místa, tak z novodobých dějin samostatného Československa tu jiné důležitější není a proto bych nejen já, uvítal větší popularizaci této stavby a národního cítění s ní spojeného.

pZ
——————————————————————————————-
Poznámka pod čarou
Jako reakci na zveřejnění tohoto článku jsem obdržel pár zajímavých reakcí a informací. Jednu z těchto informací, kterou jsem dostal 27.3. považuji za celkem důležitou k dodatečnému zveřejnění:

“Při stavbě mostu T.G.M. našli dělníci na levém břehu v prostoru dnešních tenisových dvorců při výkopových pracích velké množství černých,  hliněných nádob z dob Keltů. Nádoby rozbíjeli a hledali cennosti. Uvnitř ale nacházeli pouze cosi jako popelovou hmotu. Veškeré rozbité a posléze i celé nádoby byly vráceny zpět do tak zvané navážky. Mezi rodáky stále platí termín pro tento prostor za mostem jako Navážka.”  A.Krch.

Tímto velice děkuji panu Krchovi za opravdu zajímavé info. Vzhledem k současné výšce navážky je docela dobře možné, že uvedené nádoby nebo jejich pozůstatky jsou stále na místě a nemuseli být opětovně nalezeny při rekonstrukcích mostu, protože při těch se “pouze” obnovovala vozovka a zábradlí. Zajímavě se jeví jedině hloubková oprava základů nebo výkopové práce v případě nového uložení vodovodního potrubí či elektrického vedení. Také by se něco mohlo objevit při letošní plánované celkové rekonstrukci v prostoru volejbalových a tenisových kurtů.
pZ