Dnešní hrdina je trochu jiný. Není to tím, že by nebyl z Týnecka, vždyť žil v Peceradech, kde do současné doby žijí jeho potomci.
Jde totiž o dobu, ve které se souhrou náhod hrdinou stal a konkrétně jde o 18. července 1775.
Ano, i takové záznamy je možné dnes najít a u těchto k tomu došlo také souhrou náhod. Při svých cestách jsem si v Peceradech všimnul pamětní desky na jednom statku. Zvědavost mi nedala a když jsem ve statku zahlédnul člověka, tak jsem se zastavil a vydal se na výzvědy.
Příjemný pán mi pověděl, že se jedná o Vnoučkův statek a odkázal mě na pana Hudrlíka, který prý bude určitě jako zapálený Peceraďák vědět víc a také musím potvrdit, že opravdu věděl. S úsměvem a zcela nezištně mě zavedl k panu Josefu Dřízhalovi, který jako místní znalec mi poskytl více informací a dokonce zapůjčil pěkné dílko vydané Pecerady v roce 1946 – RYCHTA PECERADSKÁ.
Dále už doslovně cituji historické záznamy z této RYCHTY:
V roce 1775 dostoupila pak asi břemena některých gruntů tak, že již se nezdála snesitelné. Tehdy asi 200 sedláků z celého konopišťského panství vyslalo do zámku konopišťského svoji deputaci, aby žádal snížení roboty.
Snad měli sedláci v dobré paměti předcházející potření selské rebélie u Chlumce, kdy sedláci z Hradecka a okolí chtěli táhnout do Prahy, aby se domohli zrušení roboty. Jisto však je, že u Konopiště nešlo o rebelii, jaká předtím neblaze skončila u Chlumce.
Dodnes je dochováno ústním podáním, že deputace přišla 18.července v úterý odpoledne a sedláci svátečně oblečení doprovázeli deputaci. Že nebyli také vyzbrojeni, to se připomíná proto, že nešlo o rebelii, jak se dosud učí.
Zejména to potvrzuje smrt Pavla Vnoučka, sedláka z Pecerad čp. 21 a podle pověsti současně sládka v konopišťském pivovaře. Ten byl prý velmi oblíben jak na zámku, tak i mezi sedláky a proto deputaci vedl.
Smrt před zámkem zastihla jej i 6 dalších sedláků, když ovdovělá hraběnka Marie Anna z Vrtby, překvapena davem 200 sedláků, dala zámek uzavřít a z bezdůvodného strachu pak dala do davu vystřelit svými myslivci, které dřív shromáždila na zámku. Krutě si tu osud zahrál se sedláky i s hraběnkou. Sedláci před zámkem shromážděni byli v zápětí rozehnáni vojskem, mezitím již přivolaným ze Sedlce a někteří byli zajati a bitím potrestáni. Mrtví sedláci byli pak pohřbeni u Chvojenského kostela.
Byli to tito:
Vojtěch Chobotský z Černikovic z čís. 4, stár 51 let
Jakub Hanibal z Kozmic č. 14, 45 let
Jakub Starosta z Přibyšic č. 21, stár 48 let
Pavel Vnouček z Pecerad č. 21, stár 53 let
Matěj Forman z Chářovic č. 9, stár 34 let
Tomáš Přeučil z Mrače č. 19, stár 40 let
Václav Platil z Krhanic č. 8, stár 37 let
Hraběnka, spřízněna s císařskou rodinou, byla pak volána císařem k zodpovědnosti, když nová deputace 8 sedláků přišla si stěžovat přímo k císaři nejen na robotu, ale žalovala i pro smrt svých sousedů. Již tam tato deputace obhájila čest svou i padlých, že nedělali rebelii a robota byla pak stanovena přesně dle patentů ze 4. září 1775.
Hraběnce pak prý byl stanoven trest, že nesmí se víc provdat a na paměť zastřelených musí na tom místě postavit 7 kapliček a kříž.
Děkuji tímto panu Hudrlíkovi a Dřízhalovi za pomoc při obstarání potřebných informací a materiálů.
Za Týnecké patrioty Zdeněk Vondrák
