Poznáváme Týnecko a okolí + připomínka válečné historie

Zdravím naše čtenáře.
V dnešním příspěvku vám nabídnu malou exkurzi do pohnuté válečné historie a zároveň vás pozvu na procházku v našem blízkém okolí a to na Posázavskou stezku.
Jako podklady pro tento příspěvek jsem si dovolil použít článek pana Aleše Preslera z iDnes blogu a tímto mu zároveň děkuji za svolení s jeho využitím.
Na jeho příspěvek jsem si vzpomněl v souvislosti s přípravou článku na výročí ukončení II. světové války 9. května, kdy jsem připomněl příslušníka našeho letectva v Anglii, který statečně bojoval i za naši svobodu.
V našem okolí se k mému překvapení ovšem nalezl případ zcela opačný a svým způsobem ojedinělý.
Článek je redakčně zkrácen, neobsahuje všechny fotografie a jeho úplné znění najdete také zde http://presler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=458437
Příspěvek vás pozve na procházku Posázavskou stezkou s možnou návštěvou pohádkových zákoutí:

K Medníku nejen za udavačem a zrádcem

16. 04. 2015 18:15:57
Soudní znalci ho označili za vysoce diferencovaného debila, ale ani to mu nepomohlo. Hlavní líčení začalo 14. dubna v osm hodin ráno a skončilo nedlouho po šesté večer. Poprava se uskutečnila ve 21.50 v pankrácké věznici, o patnáct minut později lékař konstatoval smrt.

Řeč je o Augustinovi Přeučilovi, pilotovi československé letky RAF, který se zapsal černým písmem do dějin našeho zahraničního i tuzemského odboje za druhé světové války. Jako jediný z našich pilotů uprchl do Anglie již předem naverbovaný gestapem, odtud předával zprávy, pak ukradl letoun a odletěl s ním do okupované Belgie. Místní odbojáři jej ukryli, ale on se následující den dobrovolně přihlásil Němcům, své zachránce udal a oni šli na smrt. Po převozu do Prahy Přeučil sloužil gestapu jako udavač a volavka, mnoho lidí stála neopatrnost ve styku s ním život. Přišel si na slušné peníze, ale nedožil se ani třiatřiceti let. Po jednodenním soudním procesu byl v roce 1947 odsouzen k trestu smrti a ještě týž večer popraven..
Augustin Přeučil se narodil 3. července 1914 v osadě Závist, jež je součástí Třebsína. A právě Třebsín je ideálním nástupištěm k výstupu na bájnou středočeskou horu Medník, neboť z této strany lze stoupat v celku pohodlně, zatímco z opačného směru jsou svahy hodně strmé. Proto si zde minulou neděli dal sraz turistický oddíl Šlapka, tvořený Blankou a Pepíkem Macháčkovými s jejich fenkou Dixie a námi – tedy mojí manželkou Janou, mnou a naším ovčákem Orim. Původním tématem výletu ovšem nebyl zrádce Přeučil, nýbrž medníkovská rarita, rostlina kandík psí zub, která ve střední Evropě roste právě jenom tady. Měli jsme informace, že už je po době květu, ale říkali jsme si, co kdyby… Informace však nelhaly, květ kandíku jsme mohli spatřil pouze na tabulích naučné stezky. 458429_article_photo_J8TITQt0_600x
Kdo vystoupá na vrchol Medníku, měl by na jeho úpatí sebrat kámen a vynést ho na mohylu, která se zde nachází. To jsme bohužel zjistili až ex post, stejně jako to, že bychom u sebe měli mít porcelánový hrneček a pověsit u kultovního svatostánku vodníka Třeba. U mohyly je také schránka s návštěvnickou knihou, kam můžete zapsat své dojmy. Právě v ní458429_article_photo_ZppO7yu0_600x jsme narazili na pár minut staré řádky, v nichž předchozí výprava smutně konstatovala nález pouze dvou odkvetlých kandíků. Následoval prudký sestup k řece Sázavě.
Vysokohorská turistika má nevýhodu v tom, že na každém vršku nenajdeš hospodu a trpíš žízní. To vědí i správní obchodníci, a proto je Medník obklíčen občerstvovacími zařízeními, někteří majitelé však obětují zisk za osobní pohodlí. Věděli jsme, že na pikovickém úpatí je občerstvovna Na žíznivé stezce, nicméně ta v neděli zavírá ve dvě odpoledne, zatímco kolem proudí davy turistů. Jsme holt v Čechách, klídek je klídek. Takže „Na žíznivé stezce“ jsme se nenapojili, nicméně odtud začíná (anebo končí) slavná Posázavská stezka. Zajímavé výhledy, člověk žasne, jak někteří chataři dokázali své příbytky postavit uprostřed skalního srázu. Přemýšlet už se nechce ale o tom, jak zachází s odpady, respektive exkrementy. Měl jsem kamarádku, jež podobné víkendové zařízení vlastnila, o odpadech jsem s ní řeči nevedl, jen mě zajímalo, jak se tam žije. Prý v pátek přijedou, snesou nápoje a potraviny doprostřed skály, sobotu prosedí na terase a koukají na Sázavu pod sebou, v neděli zase vynosí potřebně věci opačným směrem. Na nějaké vycházky po okolí nemají čas, ten sestup a výstup je vyčerpá.
Posázavskou stezkou se davy potulují většinou od Kamenného Přívozu, kam dojedou vlakem a projdou pár kilometrů do Petrova, odkud pacifikem zase odjedou. Turistický oddíl Šlapka však kráčel proti tomuto proudu a zjistil, že největší hlupáci jsou majitelé malých psů. Tihle „pejskaři“ se domnívají, že my, majitelé větších plemen, jsme povinni se o ně postarat a zajistit, aby ten jejich mrňous vyvázl bez úhony. Dobře, beru to, v nepřehledných úsecích jsem měl Oriho na vodítku. Jenže když proti nám vyběhl kokršpaněl, zastavil se na místě, kde věděl, že na něho Ori nemůže a provokoval, pak mě to s prominutím nasralo. A ještě víc mě naštvalo, když paní kokršpanělačka, co se objevila s několikaminutovým zpožděním, nemohla svého psa připoutat na vodítko s tvrzením, že pokud by se ho dotkla, tak ho nezvládne a on po mém psu vystartuje. Kdybych byl svině, tak Oriho uvolním já a diskuze s majitelkou kokršpaněla o tom, kdo koho napadne, by byla bezpředmětná. Tímto apeluji na vlastníky mrňousů, aby si uvědomili, že i oni jsou povinni svoji parodii na psa si zabezpečit.
Turistický oddíl Šlapka po zdolání tříkilometrového úseku zabočil lehkým stoupáním zpět ke Třebsínu. Tento úsek se nazývá Údolím ticha, kde je i stejnojmenná trampská osada. Právě tady byste mohli použít výše zmíněný hrneček, tedy pokud jste ho s sebou vzali, a zavěsit jej u památníku vodníka Třeba. (Vodník Třeb měl syna a odtud vzniklo jméno Třeb-syn, tedy Třebsín.) Kousek nad Třebem je pomníček tragicky zesnulého osadníka Jiřího Loužeckého. Letos by oslavil osmdesáté narozeniny, ale v osmadvaceti letech tragicky zahynul, když se na něj převrátil nákladní vůz s pískem, který dopravoval na svojí chatu právě v Údolí ticha.
Jsme zpátky v Třebsíně, respektive ve vyhlášeném hostinci U Novotných. A oslím můstkem se vracíme k úvodu tohoto textu, tedy ke zrádci Augustinovi Přeučilovi. Dotaz na obsluhujícího zněl, zda mu toto jméno něco říká.

„Ano, bylo to snad za války, bydlel snad na Závisti, víc nevím,“ zněla odpověď.

Nelze personálu vyčítat neznalost dávno mrtvých lidí, navíc udavačem a zrádcem by se žádná obec a její obyvatelé určitě nechlubili. Jenže Augustin Přeučil právě v této hospodě kdysi obsluhoval…
Nechme ale zrádce a práskače stranou, vydat se na Medník a projít se Posázavskou stezkou s přáteli je daleko přínosnější než strávit den na blogu.

Za Týnecké patrioty vybral a upravil Zdeněk Vondrák

Dobývání Týneckého přejezdu

I když se tomu pomalu nechce věřit, ale opravdu se to stalo.

Náš nový a krásný hrbatý přejezd byl opraven.

Že to ovšem nešlo lehce a bylo nutné použít i výhrůžku opravdu velkým kanónem dokumentují fotografie z našeho archívu:

20160426_145348

20160426_145356

Za Týnecké patrioty Antonín Krch a Zdeněk Vondrák

9.května 2016 – vzpomínka k výročí konce II.světové války na Týnecku

Stejně jako vloni předkládáme našim čtenářům připomenutí zatím poslední velké války.
V této naší vzpomínce se tentokrát více než obecným seznámením s historií osvobození, podíváme do našeho blízkého okolí a dokonce i do naší Týnecké části a to do Pecerad.
Při pročítání Rychty Peceradské z roku 1946 se mi podařilo pro toto výročí najít velmi příhodný odkaz na našeho místního hrdinu, který je dnes již bohužel zapomenutý a který si jistě zaslouží naší vzpomínku a úctu.
Jde o Peceradského rodáka Rudolfa Šobíška, který se jako bojovník ve Francii a posléze Anglii u slavné 311. bombardovací perutě přičinil k vítězství v této válce.
Je jen škoda, že se o tomto našem odvážném spoluobčanovi nedochovalo více materiálů a vzpomínka na něj zcela neprávem zapadla…

Peceradská Rychta 4.

Peceradská Rychta 5.

Zároveň vám nabízím k posouzení možná trochu rozporuplný či pro někoho smutný pohled na památníky padlých spojeneckých letců nacházejících se v naší blízkosti a to na Konopišti a Dařboži.

IMG_3072IMG_3070

 

 

 

 

 

IMG_3074

IMG_3076

 

 

 

 

 

 

Za Týnecké patrioty vzpomínal Zdeněk Vondrák

Kostelecká lávka a mostek

Máme tu začínající sezónu výletů.
Většina z nás se určitě ráda nejen projde, ale podle možností i projede na kole. A zde si můžeme pogratulovat, že se povedla stávající cyklostezka z Prahy, převést lávkou přímo do Zbořeného Kostelce a umožnilo se tak i pěší spojení z této vesnice na hlavní silnici na Prahu a pro turisty se výrazně zlepšil přístup na hrad. Zároveň se při této stavbě postavil nový mostek přes potok a nahradil ten starý a nevyhovující.
Díky našim čtenářům využívajícím tyto lávky jsme přesto byli upozorněni na několik drobných nedostatků na těchto stavbách a proto jsme požádali Týnecký městský úřad o spolupráci při řešení těchto podnětů a připomínek.
V tomto případě zde uvádím naši komunikaci v úplném znění i s odpovědí a zároveň pro lepší přehled do příspěvku vložím i konkrétní fotografie:

Týnecký kocour (tyneckykocour@seznam.cz)
Dotaz na správce lávky ve Zbořeném Kostelci

29. 3. 2016, 9:19:21
Komu: radnice@mestotynec.cz 

Dobrý den,

Na základě připomínek našich čtenářů, by jsem vás chtěl požádat o odpověď na několik dotazů týkajících se nové lávky ve Zbořeném Kostelci:
1. Kdo tuto lávku spravuje? 
Na začátku lávky je kovové zábradlí tmavé barvy a v případě snížené viditelnosti, IMG_3027např. za špatných klimatických podmínek je toto zábradlí nebezpečné pro cyklisty neboť splývá s okolím a není proti navazujícímu dřevěnému zábradlí viditelné. Zároveň je uprostřed příjezdové cesty na lávku šedý betonový sloupek na kterém je vylepena zřejmě jen provizorní nereflexní výstražná páska a sloupek je pak také lehce přehlédnutelný.   
2. Jakým způsobem, popřípadě s jakou četností se zajišťuje provádění úklidu lávky?
Někteří obyvatelé Zbořeného Kostelce uvádějí, že v zimním období na lávce nebyl zajištěn úklid sněhu.
Děkuji za odpověď 
Zdeněk Vondrák

Týnečtí Patrioti – Nezávislý web města Týnce
www.mestotynec.eu
———————————————————————————————————–
Morávková Lenka (moravkova@mestotynec.cz)

FW: Dotaz na správce lávky ve Zbořeném Kostelci
11. 4. 2016, 14:02:15

Komu: tyneckykocour@seznam.cz

Dobrý den,

děkujeme za Vaše podněty a snahu o zlepšení žití v Týnci nad Sázavou a okolí.
Lávka je majetkem Středočeského kraje. Byla postavena dle odsouhlaseného projektu a takto na ní byl vydán kolaudační souhlas (bez závad). Za Středočeský kraj stavbu zajišťoval Mgr. Michal Francán, Odbor krajského investora, +420 727891162, francan@kr-s.cz. V případě dotazů je možné se obrátit na něj.
Zimní a letní údržba lávky je zajišťována na základě smlouvy mezi městem Týnec nad Sázavou a Středočeským krajem. Město Týnec nad Sázavou údržbu provádí prostřednictvím Technických služeb Týnec. V plánu zimní údržby je most zařazen do 3. pořadí, režim C. Tzn. po zajištění sjízdnosti na komunikacích 1. a 2. pořadí, nejdéle však do 48 hodin. Lávka nesmí být ošetřována chemickým posypem, pouze ručně, výjimečně inertním posypem. V zimním období nebyly zaznamenány žádné stížnosti na údržbu. Pokud přesto uživatelé lávky zaregistrovali problémy s její schůdností, bylo by vhodné se bezprostředně poté obrátit na radnici nebo TS se žádostí o nápravu. Na jaře už tyto podněty nejsme schopni dořešit. Případné další informace podá Ing. Jaromír Diblík, ředitel TS,  +420 777241039,diblik@tstynec.cz .

Ještě doplním, že sloupek uprostřed lávky má především zamezit nájezdům neukázněných řidičů čtyřkolek. Pro lepší viditelnost byl opatřen reflexními prvky. Viz. příloha. 2016-04-07-4515

Hezký den 

Lenka Morávková

Kancelář starosty
Město Týnec nad Sázavou
K Náklí 404
257 41 Týnec nad Sázavou
tel: +420 317 701 930
tel. +420 778 097 516

moravkova@mestotynec.cz
www.mestotynec.cz
www.tyneckevlneni.cz

Tímto děkuji pracovníkům městského úřadu v Týnci za odpověď a rychlé sjednání nápravy. Předcházení problémům vždy vyjde levněji něž jejich následnému řešení až vzniknou a některé fatální následky se pak nedají řešit vůbec. V této souvislosti se ovšem do médií dostal vedlejší mostek a tato situace byla i zmíněna na jednání zastupitelstva dne 18.4.2016.

http://benesovsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/na-cyklisty-ciha-pod-zborenym-kostelcem-nebezpecne-zabradli-vse-je-pry-ok-20160405.html

Nechci se zde být soudcem a zastávat se některé ze stran vzniklého sporu, jen vám k samostatnému úsudku předložím pár aktuálních fotografií o současném stavu:
IMG_3063IMG_3062

 

 

 

 

IMG_3066

 

IMG_3068

IMG_3064

 

 

 

 

 

 

 

 

Za Týnecké patrioty Zdeněk Vondrák

Rychta Peceradská – 1946

V dnešním článku se spolu vrátíme do velmi zajímavé minulosti části Týnecka a to Pecerad. V jednom z minulých článků jsme vás seznámili s jedním Peceradským rodákem z rodiny Vnoučkových, který zde má umístěnou pamětní desku.

Při pátrání po její historii se mi pak    Peceradská Rychta 1.
dostalo do ruky zajímavé dílko
Rychta Peceradská a dnes vás tedy
seznámím i s touto publikací,
kterou naposledy v roce 1946
vydal místní národní výbor.
V této publikaci je shrnuta nejen
historie samotných Pecerad,
ale i jejich okolí a tak se zde
může najít mnoho zajímavého
i o Týnecké historii.

Zároveň se zde nachází popis života našich předků, jak žili nejen svůj běžný život, ale i jak se bavili, podnikali, co je ovlivňovalo a směřovalo jejich životní osudy. Mě v této souvislosti udivila například inzertní část, kde je mnoho odkazů na tehdejší živnostníky a podnikatele, kde je zcela patrné, že naši předci se práce určitě nebáli a celkem činorodě se o sebe a své rodiny dovedli postarat.

Vzhledem k tomu, že se Rychta Peceradská dá považovat za velmi pěknou část naší historie Týnecka, jsem také na zasedání městského zastupitelstva dne 18.4.2016 podal návrh na její znovu vydání a to buď jako samostatnou publikaci nebo jako dodatek i k námi navrženému a dnes již připravovanému znovu vydání knihy o Týnci. V této souvislosti musím také poděkovat městskému zastupiteli panu Romanu Hudrlíkovi, který na tomto zasedání tento návrh také ihned podpořil.

Z našeho archívu jsem pro vás tedy vybral několik ukázek z této Rychty a podívejme se spolu na život našich předků. Mezi obrázky najdete například dnes již 70 let staré vyobrazení Týnecké legendy o černém kocourovi a mnoho dalšího. Nechte se tedy ponořit do proudu času a plujte s otevřenýma očima:
Peceradská Rychta 2.Peceradská Rychta 3.Peceradská Rychta 7.Peceradská Rychta 8.Peceradská Rychta 9.

Peceradská Rychta 10.

Peceradská Rychta 11.

Za Týnecké patrioty Zdeněk Vondrák