ING. FRANTIŠEK JANEČEK
1878–1941
Rodák z Kláštera nad Dědinou se prý původně chtěl stát lékařem, ale na přání otce vystudoval strojní průmyslovku a posléze elektrotechniku, rok strávil na Vysoké škole technické v Berlíně.
Krátce pracoval u firmy Schuckert a spol., pak jako konstruktér v „Kolbence“. Právě ta ho poslala v roce 1901 do Nizozemí, aby v Maarssenu dohlížel na stavbu továrnu na dynamoelektrické stroje.
Jeho první patent byl podzemní přívod elektrického proudu, brzy následovaly další, například v r.1906 prodal do Německa svůj patent na obloukovou lampu. K jeho nejznámějším vynálezům patřil také ruční nárazový granát a další zbrojařské patenty.
Talentovaný vynálezce i obchodník zbohatl na zbrojní výrobě, hlavně na granátech a kulometech, to však nic nemění na světovém fenoménu jménu Jawa.
Tento název vznikl spojením jmen JAneček a WAnderer. Když po první světové válce poklesly zakázky zbrojní výroby, hledal Janeček nový zdroj příjmů. Jedním z dalších důvodů byla i tragédie, kdy při převozu granátů z jeho továrny došlo k výbuchu v pražské Truhlářské ulici a zahynuli tři lidé.
Zprvu chtěl vyrábět šicí stroje, ale nakonec se rozhodl pro motocykly. Proto koupil licenci na stroje Wanderer. Ty spatřily světlo světa roku 1902 v německém Chemnitzu. Byly zprvu velice úspěšné, ale ve 20. letech minulého století začaly ztrácet na konkurenceschopnosti. Proto Němcům přišla vhod nabídka na odkoupení licence, k němuž došlo v roce 1929. To je také oficiálním datem (přesně 17. srpna) vzniku firmy Jawa.
František Janeček patřil v prvé řadě k tvrdým obchodníkům. Začínal v Praze na Zelené lišce, ale kvůli potížím s regulačním plánem se začal poohlížet jinde. Zalíbil se mu právě Týnec nad Sázavou, kde zamýšlel vybudovat jakousi alternativu k Baťovu Zlínu, kde by žilo nejméně 20 tisíc obyvatel.
Proto také věnoval 50 tisíc na nový regulační plán Týnce. Vedla sem železniční trať, obyvatelé neměli mnoho příležitostí k uplatnění, proto tam byla levná pracovní síla. Vodní tok Sázavy zaručoval pohon pro stroje a v okolních lesích bylo plno palivového dříví.
Janeček už v roce 1925 přispěl na zřízení telefonní centrály, o tři roky později na stavbu školy, na převod sekundární elektrické sítě a na výstavbu silnice Týnec – Chrást. Stal se členem společnosti pro elektrifikaci kraje a začal systematicky vykupovat pozemky.
Po jeho smrti (4. 6. 1941) a zpopelnění ve strašnickém krematoriu byla urna s jeho ostatky uložena na zahradě týnecké vily pod velkým pomníkem. V roce 1973 byl na žádost vdovy přemístěn na Olšanské hřbitovy včetně náhrobku. Stěhovala ho těžká technika, nicméně na pražském hřbitově se ukázalo, že obelisk nesplňuje tamní normy ohledně výšky a musel být asi o metr oříznut.
František Janeček byl dvakrát ženatý, jeho syn z druhého manželství Marcel žije v Praze, jméno nesou i vnuci a pravnuci.
Aleš Presler
Dnešní článek o bezesporu nejvýznamnějším Týnečákovi našich novodobých dějin jsem převzal s laskavým svolením autora.
Zřejmě nebudu daleko od pravdy, když zde uvedu, že jeho továrnami prošel v Týnci vždy někdo z každé domácnosti.
Z naší rodiny se jedná dokonce už o čtyři generace jak ukazuje i zachovaná dědova pracovní knížka se služebním průkazem a sám jsem měl to štěstí, že jsem osobně mohl projít továrny obě v době jejich plné výroby s tisíci zaměstnanci.
Dodnes mi utkvělo v paměti tzv. sedmé patro ve skladu motorek, kde tehdy byli uloženy všechny v JAWĚ vyrobené motorky včetně prototypů, kdy jsme jako učni využili každou příležitost k návštěvě a přes drátěný plot jsme je s nadšenými výrazy komentovali a hodnotili.
V minulém měsíci jsme si všichni mohli připomenout 74 výročí úmrtí zakladatele týneckého moderního průmyslu ing. Janečka.
Podle Týneckých pamětníků se jednalo o člověka komunikativního, který se nijak nad ostatními nevyvyšoval a ač se původně jednalo o zbrojního vynálezce a výrobce, tak to byl i Československý vlastenec a těžce nesl okupaci Československa a nucený zábor jeho továren.
Je zajímavou ironií osudu, že ing. Janeček zemřel ve stejný den (4.6.) jako Reinhard Heydrich zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy Morava po akci našich parašutistů. Můžeme se dnes jen dohadovat, zda pokud by se této události o rok později dožil, nedostalo by se mu povzbuzení k delšímu životu.
Každopádně patří ing. Františku Janečkovi náš vděk a velké poděkování za novodobou historii Týnecka.
Děkují nejen Týnečtí patrioti
Zdeněk Vondrák
